Královédvorská Arnika slaví 15 let. Přinášíme Vám rozhovor se zakladatelkou Janou Štěpánovou

Redakce / 16.05.2017, Královédvorsko

Už je to 15 let, co Královédvorská Arnika nabízí dobrovolnickou pomoc na Královédvorsku. Rozhodli jsme se ji trochu více představit veřejnosti a také zapátrat v jejích začátcích. Zjistit, jak vlastně vznikla a kdo byl u jejích začátků. A nejpovolanějším v tomto pátrání je právě jedna ze zakladatelek - předsedkyně paní Jana Štěpánová.

FOTOGALERIE - Královédvorská Arnika slaví 15 let – Máme pro vás rozhovor se zakladatelkou Janou Štěpánovou

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Paní Štěpánová, co bylo impulzem pro založení Arniky?

Pro mne samotnou to bylo období, kdy děti vylétly z hnízda, ale já měla sílu a chuť na další aktivity. Tak to prostě přišlo a jsem ráda, že jsme Arniku založili. Nyní se situace změnila – přibyla mi péče o maminku, příjemné povinnosti babičky a z pozice sestry v Oční škole jsem se stala vrchní sestrou, což je podstatně náročnější. Naštěstí už máme v Arnice stabilní tým spolupracovníků a pomocníků, takže to lze zvládat. V Arnice pomáhá i manžel, který se věnuje zejména klientům v domově sv. Josefa v Žirči v dílnách, kde s nimi vyrábí různé rukodělné výrobky.

Kdo další byl na počátku vašeho snažení?

Spolu se mnou se na založení podílela ještě Alenka Marková a velkou měrou se o založení zasloužil bývalý místostarosta Jan Machek, který se uměl pohybovat v legislativních záležitostech. Společně jsme vybírali název a on tomu dal funkční podobu po administrativní stránce. Velmi významnou pomocí nám byla organizace HESTIA - národní dobrovolnické centrum, kde mě pan Jiří Tošner doslova vodil za ruku a dodával odvahu. Dokonce do Dvora Králové přijel a se mnou navštívil místa, kde jsme plánovali pomáhat. Svými zkušenostmi nám tam otevřel dveře.

Byla ještě nějaká důležitá pomoc? Hlavní impuls?

Jak pomáhatChcete-li se stát dobrovolníkem, tak stačí zavolat na telefon 721 321 939 přímo paní Štěpánové a domluvit si schůzku a třeba to i jen vyzkoušet. Nikdo se nebude zlobit, když vám to nepůjde.

Necítíte-li se na osobní pomoc, můžete finančně přispět na dobrovolnickou pomoc přes transparentní účet Moneta Money bank - 222791741/0600 -

Ano - v rámci školení ke své práci sestry v Oční škole jsem se zúčastnila semináře v Kroměříži a jedna z přednášek byla právě o dobrovolnictví. Jednalo se o to, že do podobné, bohužel již zrušené léčebny zrakových vad, jako máme ve Dvoře Králové, docházeli k dětem studenti. To mne nesmírně zaujalo, protože ze své zkušenosti vím, že malé děti v léčebně potřebují více rozptýlení, což jim může nabídnout právě dobrovolník.

Jaké bylo tehdy tady na Královédvorsku povědomí o práci dobrovolníků? Jak snadné, či složité bylo "začít pomáhat"?

Zpočátku byly reakce skutečně různé: od rozpačité nedůvěry (Co to jako má být? Vždyť tu máme sestry...) až po rychlé pochopení až nadšení. To zejména v domově Sv. Josefa, kde v tomto směru byli o kousek dál než ostatní podobné organizace v regionu.

A není to tak, že dobrovolníci právě "nahrazují" sestry?

To vůbec ne! My nastupujeme tam, kam zdravotnictví už nejde. Nepleteme se jim do práce. Klientům se snažíme zpřístupnit zcela obyčejné aktivity, které veřejnost bere jako naprosto normální, běžné, samozřejmé. A nikomu už moc nedochází, že jakkoliv dočasně, či trvale postižený člověk se k těmto "obyčejným" věcem nemá šanci bez pomoci dostat.

Máte nějaký příklad? Jaká je náplň "práce" dobrovolníka?

Sponzoři
S financováním chodu spolku nám kromě řady malých dárců a pomocníků pravidelným příspěvkem pomáhá zejména Město Dvůr Králové nad Labem a firma Juta. V dřívějších letech nám ale pomáhalo například i Obchodní centrum Alenka, Inotex, Carla, Seel, Arpa a řada dalších firem ve městě. Všem moc děkujeme.

Je spousta lidí, kteří třeba několik měsíců neopustili svůj byt, protože jsou sami a z bytu se snadno nedostanou. Jedna paní plakala dojetím, že nebyla 20 let nakupovat! Lidem poskytujeme doprovod do kina, divadla, bereme je na jezdecké závody na Zálesí, ale i se s nimi jde prostě na procházku, ke kadeřníkovi. Děláme společné výlety a setkání.

Kde a jak hledáte dobrovolníky?

Po těch letech už se o nás tady ve městě a v okolí ví. A pokud v člověku dozraje odhodlání začít být užitečný, chtít se potkávat s novými a mnohdy velmi inspirativními lidmi, tak si nás určitě najde. Pokud je pro někoho impulsem právě tento rozhovor, tak budeme moc rádi. Dobrovolníků není nikdy dost :-).

Ze začátku jsme 2x uspořádali besedu na gymnáziu, na jejímž základě se vytvořila skupinka cca 8 studentů, kteří tvořili takovou "rychlou rotu". Byli připraveni v případě potřeby rychle nastoupit a pomoci. Studenty nyní bohužel nemáme. Jsme proto připraveni podobnou besedu na školách zopakovat, protože to byla významná pomoc. Nyní se počet dobrovolníků ustálil na cca 30 lidech. Vždy někdo odejde a jiný se přidá.

Ale co když se necítím dostatečně schopný? Silný? Neutáhnu invalidní vozík?

To vůbec nevadí! Kdo pomáhat chce, ten se u nás realizuje. Pro mnoho lidí, třeba těch trvale upoutaných na lůžko, je významnou pomocí i jen prostá společnost, přečíst knihu, donést nákup a poklábosit. Máme u nás moc milou dobrovolnici, která se přesně tohoto bála, ale svoji cestu si našla! Krásně zpívá a je úžasné, jak se tato radost potkala s několika osamělými lidmi.

A co když chci pomáhat, ale nemám na to čas. Mohu vám pomoci finančně?

I tuto pomoc oceníme. Z takto získaných prostředků hradíme náročnější cesty, společné výlety a aktivity a občerstvení. Zřídili jsme proto transparentní účet 222791741/0600. I malý a třeba pravidelný příspěvek bude využit maximálně efektivně a co je hlavní - tak tady u nás na Královédvorsku. Všechny získané finanční prostředky jdou ve prospěch klientů, minimální část na chod spolku a to zejména potřebné pojištění.

Komu tedy Královédvorská Arnika pomáhá?

Naši dobrovolníci pomáhají dětem v místní Oční léčebně, kde pracuji, dále v Domově důchodců, v Diakonii, v domově Sv. Josefa v Žirči a také řadě osamělých lidí v domácí péči přímo zde v regionu. Mrzí mne, že kvůli legislativním důvodům byla ukončena pomoc v dětském domově, protože tam byla ochota pomáhat opravdu veliká.

Děkuji za rozhovor

Jan Holan