"Věřím, že koncepci revitalizace Tyršova koupaliště se podaří prosadit," říká Ing. arch. Ota Černý, radní města Dvůr Králové n. L.

Můžete nám říci něco bližšího k plánované rekonstrukci v areálu Tyršova koupaliště?

Dvorské koupaliště je z architektonického hlediska velmi hodnotné, bohužel bylo poškozeno necitelnými zásahy, které proběhly v posledních zhruba třiceti letech, a zároveň není v dobrém technickém stavu. Příkladem nevhodných zásahů je stavba staronové převlékárny nebo zmenšení plaveckého bazénu, což poškodilo symetrii celého prostoru. Nyní existuje projektová dokumentace, která obnovila starší projekt z roku 2009, zaměřená na rekreační bazén, který je již delší dobu v nevyhovujícím stavu po hygienické i technické stránce. V tomto projektu je navržena výměna stávajícího bazénu za nerezovou vanu z katalogu s vybranými atrakcemi. Výměnou je zde zamýšleno vložení nerezové vany do současného prostoru bazénu a tedy zkrácení bazénu ze stávajících 50 metrů na 33 metrů. Výrobce tvrdí, že výroba větší nerezové vany je velmi nákladná.

Jak se k tomuto projektu stavíte vy?

Bazén je v nevyhovujícím stavu, takže rekonstrukce je nepochybně nutná. Otázkou je, jestli je volba zkrácené nerezové vany adekvátním řešením stávající situace. Z pohledu architekta opět dojde k narušení os symetrie, kdy vedle sebe bude 50m a 33m bazén, což celý původní projekt zahradního a parkového architekta Josefa Kumpána z 30. let 20. století deformuje a celkově snižuje.

Z hlediska architektonického i provozního se tak nabízí vyměnit za stejnou vanu rovnou i plavecký bazén, jehož povrch - fólie - již také dosluhuje. Myslím si, že je však nelogické, aby měl plavecký bazén délku 33 metrů. Nabízejí se rozměry 50 nebo 25 metrů, aby byl bazén použitelný pro jakékoliv plavecké soutěže. Zmenšením rekreačního bazénu by zároveň došlo ke zmenšení celkové kapacity bazénů, což není vzhledem k velikosti a kapacitě celého areálu žádoucí.

Co tedy navrhujete?

S nerezovou vanou jsme zřejmě limitováni délkou výše zmíněných 33 metrů. Nejsem si jistý, jestli tady někdo umí vyrobit nerezovou vanu ve větším rozměru. Takže aby byl projekt financovatelný a přitom zachoval původní ráz areálu, bylo by rozumnější zvolit variantu fólie, jak je tomu nyní u plaveckého bazénu, a udělat rovnou oba bazény v délce 50 metrů, protože 10 let stará fólie v plaveckém bazénu již dosloužila. Doporučuji zamyslet se nad vhodnou volbou vodních atrakcí a prvků (skluzavky apod.), které by vkusně rekreační bazén doplnily. Případně ušetřené peníze by se na koupališti daly proinvestovat smysluplnějším způsobem. Tento areál by si obecně určitě zasloužil více pozornosti i investic. K tomu je však potřeba vypracovat koncepci revitalizace celého koupaliště, která by řešila kompletní obnovu v dlouhodobějším časovém horizontu (10-15 let) a zároveň respektovala jeho význam nejen pro občany, ale i turisty a celý region. 

Taková koncepce zde ještě neexistuje? Můžeme případně očekávat, že taková koncepce někdy vznikne?

Takový plán obnovy areáu neexistuje a já věřím, že koncepci revitalizace tohoto jedinečného areálu se podaří prosadit. Hodně to souvisí s mým úsilím prosadit vznik pozice městského architekta, která se díky mému neustálému snažení konečně rýsuje. A nejen to: původně měla mít rekonstrukci bazénu na základě předloženého projektu na starost pouze stavební firma, která plnila požadavky ze strany vedení města. Podařilo se mi prosadit, že součástí týmu bude i architekt, abychom se vyvarovali nenapravitelných chyb.

Jakým způsobem se taková koncepce tvoří a kdo by se na ní měl podílet?

Je nutné, aby koncepci zpracoval architekt, který má zkušenost s řešením podobných projektů. To by samozřejmě mělo probíhat v rámci konzultací se zástupci města tak, aby do konceptu byly zahrnuty požadavky města i aktivní veřejnosti (např: pravidelných návštěvníků nebo spolku - Tyršova plaveckého klubu). Slovo by měl mít i zástupce firmy, která zajišťuje údržbu a chod tohoto areálu (v našem případě Technické služby města). Koncepce se obvykle připravuje 10 – 15 let dopředu a měla by obsahovat možný rozvoj a obnovu celého prostoru včetně budov, sportovišť, povrchů, zeleně a veškerého mobiliáře. Jednotlivé kroky revitalizace by byly naplánovány v časově logickém pořadí dle potřeb a finančních možností města atd. 

Co je největší výhodou takto zpracované koncepce?

Bylo by pevně dáno, kdy se co udělá bez ohledu na střídání vládnoucí garnitury. Zároveň by to bylo ideální i pro rozpočtový výhled města: na určitou dobu dopředu bychom věděli, kdy a kolik do obnovy koupaliště město bude investovat. Nejednalo by se tak o nečekaný výdaj v případě nutnosti řešení havarijního stavu, nebo vyhozené peníze při plnění krátkodobých potřeb jednotlivých zájmových skupin. 

Už tušíte konkrétní body koncepce dalšího rozvoje areálu Tyršově koupaliště?

Pokud vyjdeme ze současného stavu, tak v nejbližší možné době by tam měla být zahrnuta, kromě řešení stavu obou bazénů, rekonstrukce budovy restaurace. V horizontu 6 - 7 let by se dalo uvažovat o nové budově převlékárny, která by vyhovovala stávajícím požadavkům a zároveň by byla architektonicky sladěná s budovou prvorepublikové restaurace. Nebyla by to nějaká předimenzovaná drahá převlékárna: měla by odpovídat měřítku našeho koupaliště, designově sladěná, zároveň s moderními funkčními prvky. Stávající budova z roku 2001 již bohužel chátrá a celkově svým vzhledem se nehodí do areálu prvorepublikové plovárny. 

Pozornost si určitě zaslouží i samotný vstup na koupaliště, který je nyní, mírně řečeno, nevzhledný. 

Velkou roli v areálu hraje i zeleň a opomíjená a zanedbaná sportoviště. Tuto část by měl vypracovat architekt ve spolupráci se zahradním architektem, který byl i před téměř 90 lety hlavním tvůrcem areálu. Je nutné již nyní rozhodnout, co se prořeže a nově vysází s přihlédnutím k celé koncepci. Sportoviště budou navržena podle požadavků ze strany města, sportovní i široké veřejnosti. Za zvážení by stála i výstavba jednotného oplocení nebo jeho zazelenění. 

Poměrně akutní věc je rekonstrukce budovy se sociálním zázemím u dětského bazénu, která by měla být opět v syntéze se zbytkem budov. Celkově by si tato část koupaliště zasloužila větší změny. Rodiče s dětmi by zde mohli, a určitě i chtěli, mít daleko příjemnější prostředí a lepší služby, než se zde nachází v současné době. 

Ruku v ruce s ostatními prvky by měl být navržen kompletní a nadčasový mobiliář koupaliště.

Když to shrnu, tak by taková koncepce měla zajistit, aby celková revitalizace byla vkusná, funkční a měla by moderně navazovat na prvorepublikovou linku, kterou zde máme. Když se tohle povede, tak budeme mít konečně areál, na který budeme moc být oprávněně hrdí. Hlavně se pro návštěvníky celkově zlepší kvalita celého areálu, které je v současné době nahodile udržované ve všech ohledech a rozhodně není využíván jeho skutečný potenciál. 

Samotná realizace revitalizace po jednotlivých etapách může být nakonec bohužel na hony vzdálená od původní koncepce, celkový dobrý záměr nemusí být naplněn a vyšumí do ztracena. Nehrozí zde tento problém?

Pokud bude vůle a zájem ze strany vedení města, lze to bezpečně uhlídat. Zabránit by tomu mohla také spolupráce architekta, který koncepci vypracuje, a případného městského architekta, kteří dohlédnou na dodržování a realizaci jednotlivých kroků plánované revitalizace. Projekty tak nezůstanou jen na papíře a případně se mohou vhodně přizpůsobovat například novým technologiím. 

Budete nás o průběhu vývoje revitalizace koupaliště informovat? 

To vám můžu slíbit. Doufám, že přinesu dobré zprávy. 

Děkuji za rozhovor

Mgr. Jiří Prouza

Foto: fotohistorie.cz, Ing. Aleš Tauchman